U základního modelu není a jak říkáte "řeší to topenář", nicméně TČ dává pokyny. Obvykle se instaluje podružný rozvaděč se 2-3 relátky (stykači). Nicméně existují i "verze s vnitřní jednotkou" a to ve třech provedeních: 1. pouze elektrický rozvaděč s designovým panelem s tvrzeného skla. 2. Rozvaděč s třícestným ventilem, oběhovým čerpadlem a průtokovou bivalencí. 3. Kompletní "lednička" (Rozvaděč s třícestným ventilem, oběhovým čerpadlem, průtokovou bivalencí, buffer tankem a zásobníkem TUV). Za všechnu tuto "designovou parádu" ovšem zase připlatíte. Na funkci to vliv nemá, ale pokud se chcete chlubit kamarádům, tak se to hodí. TUV - První verze je správně. Druhá verze, kterou popisujete (nahřívá celý objem vody co je v té nádrži a teplá voda se bere výměníkem) = tento systém se pro TČ nehodí. Používá se spíše pro vysokoteplotní zdroje topení (u TČ by výrazně zhoršoval účinnost, resp.zdražoval provoz).

Dala by se ta vaše akumulační nádrž se zásobníkem co máte v nabídce použít i tím druhým způsobem? Mě přijde lepší,když natopím celý objem 300l třeba na 45°C a pak beru teplou vodu ohřátou průtokem přes ten výměník? Když by v té nádrži byla i topná patrona,tak ta by se vlivem tvrdé vody nezanášela vodním kamenem,protože by v nádrži byly "mrtvá/topná" voda. Chladnutí té nádrže by taky bylo pomalejší,když by nebyla nahřátá na 60°C. Nebo jakým způsobem to nahříváte vy? Přeci nahřívat nepřímo výměníkem musím vyšší teplotou třeba 55°C,aby se teplo nějak předávalo do nádrže a to nevím,jak dlouho by nahřívalo? Dá se pak nějak čistit vnitřek od vodního kamene? Průtokem by se neusazoval,ale když by to někdo dohříval třeba přes FVE topnou patronou,tak se časem těleso zakamenuje jak v rychlovarné konvici. Ta taktovací nádrž 100l se zapojuje sériově do okruhu s tepelným čerpadlem přes 3cestný ventil nebo paralelně a 2 oběhová čerpadla( pro akumulační nádrž a druhé pro radiátory?

Upřímně, nikdy jsme to takto nezkoušeli a ani to moc nedává smysl. Důvody: - standardně se TUV bojler při použití s TČ nahřívá pouze na 45°C, jelikož jde hlavně o ekonomiku. Jednou za týden (nebo dle přání zákazníka) se automaticky aktivuje ochrana proti legionele. - ochrana proti tvrdé vodě asi moc fungovat nebude, jelikož se Vám začne naopak zanášet ten šnek (výměník). - Váš argument, že se musí nahřívat vyšší teplotou není správný. Správně nastavené TČ pracuje s teplotním spádem 5°C a výstup se řídí dle teploty zpátečky. Tzn., že se nahřívá teplotou max. o 5°C vyšší než požadovanou. - Vodní kámen se dá odstranit silným roztokem kyseliny octové nebo citronové. - Zanášení nádoby bude trvat hooodně dlouho a topnou patronu můžete vyndat a vyčistit nebo vyměnit. Zanesený spirálový výměník (šnek) ale nevyčistíte. 100 nádrž se zapojije mimo okruh ohřevu TUV. Nejčastěji se zapojuje pomocí 3cestného ventilu. Varianta pomocí dvou oběhových čerpadel je také možná, ale nepříliš častá.

Jenom pro upřesnění. Sám mám 7,5kW ostrovní FVE s 20kWh úložštěm. Realita je taková, že když svítí, tak jsou baterky plné až po strop velmi velmi rychle. Když nesvítí, tak nabití baterky trvá několik dnů. Když tedy svítí, přebytky tedy pouštím do spirály a nádoby nahřívám na cca 80°C (samotným TČ bych toto nezvládnul) a stejně mám pořád přebytky i s nabitou 20kWh baterií... Když nesvítí, není co kam posílat...

Uživatelé fotovoltaiky se dělí na dvě skupiny. Ta první už ví, že topit FVE nelze, ta druhá to stále ještě zkouší...

Reálná situace vypadá tak, že dnů, kdy je dostatek slunečního svitu a přesto je zapotřebí topit je opravdu minimum... Nemluvě o tom, že bez bateriového bufferu je to nerealizovatelné... Stačí jeden mráček a celé Vám to bez bufferu okamžitě spadne (vypne se). Z tohoto pohledu, když to "hodíte na papír", vyjde Vám výsledek, že vymýšlet takto složité zařízení, kvůli uspoře 2.000 až 3.000 Kč za rok je opravdu neefektivní. Dokážu si představit malé TČ přímo k vašemu účelu s výkonem kolem 2-3kW. Bohužel nikdo nic takového nevyrábí sériově. Bohužel nikdo ani nevyrábí tak "slabé" EVI kompresory. Takže jediná možnost je "zbastlit" takové zařízení z nějaké klimatizace a smířit se s obyčejným rotačním kompresorem bez EVI. Případně koupit to 8kW TČ s EVI kompresorem, vyškubat elektroniku a vyrobit si vlastní řídící elektroniku.

Nicméne otázka z ní jaká bude skutečná úspora a tím pádem návratnost?

Děkuji za "nakopnutí". Hodil jsem to na papír a opravdu, pokud bych to počítal jen z hlediska úspory nákladů na vytápění, tak se pořízení TČ (pro tento účel) nevyplatí. Dnes mám v akumulační nádrži celkem 6kW v topných spirálách, kde topný výkon řídím spojitě bez problémů + klimatizaci co umí topit v jené místnosti v domě. Souhlasím, s tím že věta "topit fotovoltaikou" je vlastně oxymoron. To ale platí obecně jen pro typické (dotované) instalace, kde bylo toto slovní spojení defakto zneužito pro to, aby instalační firmy prodaly FV + TČ jako "kombo", protože dotace.... Důvod, proč jsem přemýšlel nad TČ je ten, že můj setup je silně netypický. Mám 20kWp v panelech a 44kWh v baterii. Letos jsem do topení za první 4 měsíce poslal cca 1,4MWh. Pokud bych tuto elektřinu poslal do TČ, tak bych dostal dostatečné množství tepla, abych primární zdrtoj - kotel na dřevoplyn zapaloval jen v době, kdy bude energie nedostatek. No nechám si to ještě uležet v hlavě.

vystavte nam prosim dokumentaci k rs485 rozhrani (predpokladam ze protokol je MODBUS)

Samozřejmě, je to regulérní tepelné čerpadlo, takže vše z toho co píšete je k dispozici. Co se týče řízení pomocí externí jednotky, to je samozřejmě možné také pomocí RS485. Běžnému uživateli to však nedoporučuji. Musí pro to být nějaký zásadní důvod.